5 nejčastějších mýtů spojených se zaváděním příkrmů

Začátek přikrmování je milník pro děťátko i pro jeho rodiče. Pokud se podaří příkrmy do dětské stravy zavést správně, umožní mu to nejen získávat živiny potřebné pro jeho další vývoj, ale naučí se také správným stravovacím návykům. Bohužel mezi maminkami kolem zavádění příkrmů stále panují ničím nepoložené pověry, které by malým drobečkům mohly ublížit. Které to jsou?

Abyste nepřišla o mléko, je možné začít přikrmovat až v jednom roce
Tento mýtus mezi maminkami stále přetrvává, nicméně je naprosto neopodstatněný. Dítě můžete přikrmovat už od ukončeného 4. měsíce. Na druhé straně, pokud není miminko na podávání pevné stravy ještě dostatečně připravené, stačí mu podat první lžičku klidně až v 6. měsíci. Je ale třeba mít na paměti, že miminku v té době už potřebuje poznávat nové chutě, seznamovat se s pevným jídlem, učit se ho kousat a mít také jiný zdroj živin než jen mateřské mléko. Mimo jiné také kvůli riziku vzniku anémie (chudokrevnosti). Pokud maminka kojí na požádání dítěte, laktaci to neovlivní. Navíc po několika lžících příkrmu děťátko stejně potřebuje doplnit živiny z mléka.

Dětské příkrmy nesmí obsahovat koření
Při vaření dětské stravy je zapotřebí držet se určitých zásad, nicméně se nemusíte bát postupně zařazovat i koření. Důležité je vyhnout se používání nadměrného množství soli a cukru, zejména ve stravě pro děti do jednoho roku. Sůl do jednoho roku nepoužíváme vůbec, protože extrémně zatěžuje ledviny. Je také třeba myslet na to, že sůl se už nachází v jiných potravinách (pečivo). U kojenců se ve stravě nepoužívá dráždivé koření ani směsi koření obsahující glutaman sodný (glutamát). Dovolené jsou naopak bylinky, jako je bazalka, petrželová nať, pažitka, malé množství kmínu nebo majoránky a v malých dávkách můžete postupně zařazovat i cibulku a česnek.

Kupované dětské příkrmy jsou nezdravé, protože obsahují konzervační látky
Kojenecké výrobky podléhají přísným kontrolám a nesmí obsahovat žádné chemické konzervanty ani barviva. Příkrmy se konzervují tepelnou úpravou.

Alergeny do jídelníčku nezařazujeme dřív než v jednom roce, někdy dokonce až po 3. roce
Aktuálně se u zdravých dětí doporučuje, aby se s alergeny seznámily co možná nejdříve, protože se předpokládá zrychlený vývoj imunologické tolerance. V této souvislosti se často setkáváme s pojmem imunologické okno, což je období mezi 4. a 6. měsícem života. Právě v této době se doporučuje postupné zavedení jednotlivých případných alergenů, a to ještě spolu s kojením. Následně se u miminka sledují případné reakce.


DoktorkaMUDr. Monika Michňová
Instagram @detska_doktorka