_(1).png){kind=logo}
Bolesti bříška jsou spolu se zvýšenou tělesnou teplotou nejčastějšími důvody návštěvy dětského lékaře. Pokud jsou bolesti pravidelné, vznikají náhle a doprovází je neutuchající pláč, může jít o kojeneckou koliku. Způsobů, jak v tomto případě miminku pomoci, existuje několik.
Co přesně koliku způsobuje, se bohužel neví. Projevuje se jako záchvaty neutišitelného křiku s náhlým začátkem i koncem. Koliky trvají tři hodiny i déle a často se vyskytují v pravidelnou denní nebo večerní dobu, nicméně to není podmínkou. Dítě se při nich nápadně napíná, ohýbá, přitahuje nožičky k bříšku a je rudé v obličeji. Zároveň ale jinak normálně prospívá a většinu dne je spokojené a klidné. Začátek a konec koliky je náhlý, bez zjevné příčiny. Nejvíce potíží se objevuje ve věku kolem 6 týdnů, ale občas začínají už ve 14 dnech. Někdy končí odchodem plynů a stolice, jindy dítě nakonec usne únavou a vyčerpáním. Objevují se u 15–20 % kojenců nezávisle na způsobu výživy. Dobrou zprávou pro rodiče je, že obvykle po 4.–6. měsíci odezní.
Příčin může být několik
Jen ve zhruba 5 % případů je možné najít objektivní příčinu. Je velmi pravděpodobné, že na vznik koliky může mít vliv technika krmení, kdy miminka, která jsou kojená, i miminka na umělé výživě s mlékem nasávají a polykají vzduch, který je pak v bříšku tlačí a způsobuje bolesti. Za častou příčinu lékaři udávají také nezralou trávicí soustavu, která způsobuje zvýšenou plynatost v zažívacím traktu (meteorismus). Plyny tlačí na střevní stěnu, což vyvolává kolikové bolesti bříška. Mezi časté příčiny patří i návrat potravy ze žaludku do jícnu (gastroezofageální reflux), který je způsobený tím, že oblast mezi jícnem a žaludkem ještě není dobře vyvinutá. V takovém případě dochází k samovolnému návratu obsahu žaludku zpět do jícnu, případně až do úst.
Vliv na koliky ovšem může mít i nepohoda v rodině a stres rodičů, který se na děti přenáší. Další možností je, že děti obtížněji tráví některou ze složek mléka, jako je mléčný cukr nebo mléčná bílkovina. Příčinou ale může být i porucha hybnosti střev, nevyvážená střevní mikroflóra nebo vada přeměny látek v těle či vada zažívacího traktu.
Zkuste masáže a správné krmení
Základem léčby je odlišení „běžné“ koliky a koliky způsobené nemocí. V takovém případě může lékař například doporučit vynechat z kojenecké stavy bílkovinu kravského mléka, mléčný cukr nebo i další látky.
V případě koliky, která provází normálně rostoucí zdravé dítě, může pomoci správné a časté krmení. Ať už je miminko kojíte, nebo krmíte z láhve, je zapotřebí dodržovat určitá pravidla, která v různé míře brání vzniku a hromadění plynů ve střevech. Samotné sání vede k rozpohybování trávicího traktu a v přestávkách a po ukončení krmení je důležité nechat miminko odříhnout. Dále je můžete provádět masáže bříška a chovat miminko v úlevové poloze na předloktí, kolébat nebo chovat v klubíčku. Každé mimiko je však jiné a na každé platí něco jiného. A to je zapotřebí postupně vyzkoušet.
Kojící maminky by se také měly vyhýbat nadýmavým potravinám, perlivým a kofeinovým nápojům, nedostatečně tepelně upravenému masu a rybám nebo jídlům, které i jim způsobují trávicí potíže. Pokud mají podezření, že by potíže miminka mohly způsobovat mléčné výrobky v jejich stravě, měly by se poradit s lékařem a vyzkoušet i omezení těchto výrobků.
Pomáhají i kapky a speciální mléka
U novorozeneckých kolik často hraje zásadní roli nerovnováha ve složení střevní mikroflóry a nízký počet laktobacilů. Zdravá střevní mikroflóra je přitom velice důležitá pro dozrávání imunitního systému. Pomoci v tomto případě můžou probiotika, která se miminku obvykle podávají ve formě kapek (Biopron, BioGaia Protectis baby, Probio-fix baby a další). Ta pomohou především u nekojených dětí, které nezískávají probiotika přirozenou cestou z mateřského mléka, nicméně k lepšímu osídlení střeva můžou přispět i u dětí kojených. Vhodné je podávání také v případech, kdy je dítě převáděno na příkrmy nebo užívá antibiotika. Probiotika mohou užívat i maminky, které kojí.
U dětí, které jsou krmeny umělou dětskou výživou, je možnou prevencí speciální mléko (mléka s hydrolyzovanou bílkovinou, se sníženým obsahem laktózy, s probiotiky, hypoalergenní nebo mléka proti ublinkávání). Po těchto mlécích by však maminky měly sáhnout teprve po poradě s lékařem.